---Momentka z hodiny biologie a Kolína. Jak se to vezme.---

1.) První pár končetin  proměněn v křídla

Ne, nikdy neměla jsem křídla,

Šeptám, když cizí muž

Balí mi další cigaretu.

Trochu sklopil víčka

(ukryl svoje oči

před tou strašnou pravdou)

a řekl

I tak teď někde lítáš.

Dedikováno Dumasovi. 6.2.

Moje oči jsou tajná šifra

a ty, můj drahý cizí muži

je luštíš lupou

(snad skrz dno půllitru)

a za poslední hvězdokupou

hledáš smysl

teček a čárek.

Až zahlédneš Orion nad Prahou

možná tam přečteš

v kódu číslo čtyři

Stačil by mi i jeden mušketýr.

Usek sem hlavu

jednoho pána

a cítím se svatý

Jednoho rána

popad´ sem sekeru

a sklapl paty.

Cítím se svatý

cítím se mocný

cítím svou sílu

Ten pán měl kliku

Teď se má líp

odešel v míru

Jediná moucha v celým pokoji

a jen moje tělo je jejím útočištěm.

Asi bych se měla cítit poctěna,

ale nemůžu si pomoct

a pořád si jen říkám:

Jsem možná mršina

nebo spíš sračka,

rozmáznutá na chodníku?

Zvuky jazyků

za mými zády

jak led pod mýma nohama

praskají.

Prchám před ránami z kulovnice

po zrcadlech

po tmě

po výkřicích.

Zapíjím vodkou

pilulky apatie

a šťastný nový rok.

A jak výstřel

odrážený

v zrcadlovém bludišti

zní do tmy

ztichlé

skleněné

Vypij mě!

homework na češtinu. blbý téma literární soutěže.

Nenávist není v našich rodech

Nejsme rváči ani děti od Verony

A neříkám ti pane

A netrávím se jedem.

Slovní hříčky nejsou naším pozitivem

A spíš k mlčení máme občas sklony.

To se prostě stane

Když to takhle vedem.

Ani jeden z nás šílenství nepředstírá

Možná proto, že blázni už jsme oba

A celkově jsme jiní

A poutá nás jen doba.

Něha a soucit

Lásku prej značí.

A my se nemilujem.

A tím jsem měla začít.

O rodině

Pár věčnejch rad

A trs mateřský lásky

Snad teplej pokrm

A daj ti čistou vodu,

Výčet tvejch vad

A zarazej ti sázky,

Jenomže chlapče,

Co chtěl bys za svobodu.

Cizí sny

Plníš místo vlastních

a že jsi svůj

to je jenom klam.

Chtěl bys jít,

ale bojíš se žít bez nich.

Bojíš se,

Že zůstal by si sám.

Nejdřív ti spílali, teď kvílej, vrať se domů!

Pro mladýho Moskoviče

Až stanu se masovým vrahem

A ponesu svojí vinu

Budeš má první oběť,

Budu stát před tvým prahem.

O mém milovaném ústavu...tak trochu