. . . . . Mysteriózní mystérie . . . . .

"Všichni jsme tu šílení."

Indispozice

Hovadiny mimo jakákoliv reálná témata.

tuším že raně prosincová indispozice

bože

zfetli elfi.jpg

tohle s lidma dělá euforie. bacha na to

 

Hnití (hniloba, rozklad) je chemický, biologicky podmíněný proces, při kterém dochází k rozkladu organických látek s obsahem bílkovin. Při hnití se uvolňují plyny, které vnímáme jako zápach. To co hnije má zvýšené pH.

Toto o hnití tvrdí wikipedia, já se však na hnití nedovedu koukat z této jednoduché vědecké stránky, moje představa hnití je mnohem romantičtější, a myšlenky na hnití mě sužují i pronásledují. Je to až fantaskní, že tento proces dělá z pěkných věcí věci ošklivé a i z ošklivých věcí věci ještě mnohem ošklivější. Proces který i z toho nejcennějšího udělá něco naprosto bezcenného. Hnitím je prohnilá celá společnost, naše těla i naše duše hnijí pod zemí i nad zemí, a lidé mají a vždy měli z hnití strach, raději spálit svoje tělo, než ho ponechat hnilobě. Lidé si rádi připadají co nejhezčí, chtějí mít šedivé oči a dlouhé lesklé vlasy, protože je to považováno za krásné, a to, že jednou budou všichni stejně odporní a že jejich více či méně šedivé oči bude rozežírat ta stejná hniloba a ti stejní červi si nedokáží vědomě připustit.

Občas přemýšlím o tom, proč člověk hnije až po smrti, je to pro mě jako pro člověka nevzdělaného nevysvětlitelná záležitost. Odstartuje se ukončením jeho tělesných funkcí nebo odproštěním těla od duše nějaký hnicí mechanismus? A jak dlouho vlastně hnije člověk? Nebo je hnití jenom další etapa v existenci člověka, rozumějte, něco jako zrození, narození, život, smrt, hnití, rozpad.  Také je docela dost možné, že člověk by hnil i za svého života, ale neustálou činností a pobíháním sem a tam se udržuje ve stavu nehnití. A co když, co jestli je vlastně život člověka jen zpomalenou fází hnití?

 

A nežije člověk jen proto aby shnil?

A co má udělat pro to, aby shnil co nejdřív?

Celej svět je najednou rozdělenej mezi pokoje šest a sedm a něco mezi tím. Vládnou mu lháři a manipulátoři a jediný dobro se odehrává na šachový desce a jde  o  neromanci mezi dámou a  střelcem.

                                                         

                                                          

Ubalíme si ilegálně štěstí do papírku a pak se na něm odpálíme do vesmíru kde je to stejně všechno stejný, ale pro ten okamžik letu máš naději že můžeš aspoň doufat a točit se do spirály

                                                         

Pojďme se smát!                          

Posledni komentare
13.01.2008 13:24:06: až chytneme signál půjdem mluvit s kámošema, nebo jezdit na sáňkách anebo třeba jiný věci......

Jsem naprosto indisponována

P1030801.JPG

Achjo, ze školního výletu, na kterým, sem nebyla, ale chlapec v porpředí mě uchvacuje i reprodukovaně, ač ne tak zcela jak obvykle chlapci uchvacují dívky. Asi si tu fotku dám do rámečku.

 
Všechno je to moje. T.K.